Krizova komunikace
|
Krizova komunikace aneb Jak i slovo může zachraňovat životy… |
Na úvod jen některé z příběhů…
Rok 2005
Motohlídka byla urychleně vyslána na Nuselský most, kde se mladý muž rozhoduje ukončit život skokem do propasti. Na místě jsou zanedlouho i hasiči a záchranná služba.
Jeden z přítomných policistů náhle pronese k sebevrahovi, stojícímu na okraji římsy a držícímu se ochranného plotu: „Tak buď skoč, nebo se na už to vyser…“. Mladík nato padá střemhlav dolů do padesátimetrové hloubky…
Rok 2006
Na linku 158 oznámil muž své záměry o sebevraždě. Nachází se v manželčině stánku s tiskem v Praze 9, metro Kolbenova, kde se hodlá oběsit.
Na místě vyjednává několik hlídkových policistů a doktor ze záchranky. Zhruba 20 minut vyjednávání ale nenese žádné ovoce… Když se náhle ozve: „Podívejte, dost bylo divadla, okamžitě vylezte ven, nebo vás tady zmlátíme, že jste to ještě nezažil a uděláme vám tady obrovskou ostudu! … Nato se muž policistům vzdal.
To jsou jen jedny z mnoha ne zrovna ojedinělých situací, kdy vhodné slovo může mít obrovskou cenu, a to lidských životů. Tento ojedinělý program Tactical Rescue Academy pro bezpečnostní složky vznikl především proto, aby se podobné příběhy, kde se někdy hazarduje i s tím nejcennějším, již v budoucnu stávaly co nejméně.
Tyto kurzy TRA jsou proto určeny pro všechny z těch, kteří se mohou nejpravděpodobněji ocitnout v situacích, kde optimální způsob komunikace a dobře zvolený postup jednání může pomoci odvrátit hrozící násilí či dokonce zachránit lidské životy. Tedy právě pro ty, kteří jsou na místě vypjaté události zpravidla nejdříve a mohou zabránit největším škodám. Ať již jde o příslušníky PMJ, linek 158, policisty běžné hlídkové služby z obvodních oddělení, nebo městské strážníky. Právě tito nejběžnější „policisté z ulice“, se totiž až příliš snadno mohou dostat do nezáviděníhodné a nanejvýš odpovědné situace, kdy se musí vhodně zvolenými slovy pokusit navázat kontakt a zvrátit (či alespoň co nejvíce pozdržet) běh budoucích pohnutých událostí. Jsou to zrovna ti, kteří mohou vhodně vedenou konverzací dosáhnout potřebného zvratu v prvních momentech, kdy většinou hrozí nejvyšší riziko. Tehdy v absolutní většině pochopitelně na místě nebude kvalifikovaný vyjednavač a budou si obvykle v takové krizi muset několik dlouhých desítek minut poradit zcela sami.
Je jasné, že dotyční to vlastně musí dělat spolu s záchranáři a hasiči odjakživa. Protože jsou ale obvykle nuceni jednat v podobných krizových situacích bez jakýchkoliv vodítek, jejich akce pochopitelně končí se střídavými výsledky. Otázka je jasná - kolik tragických situací by jak v minulosti, tak i v budoucnu mohlo být ovlivněno lepší připraveností zasahujících policistů? Lze bez nadsázky říci, že určitě mnoho. A to je hlavní důvod proč jsme se touto cestou rozhodli předávat své vědomosti těm, kteří je nepochybně mohou v praxi využít nejvíce. Aplikací určitých komunikačních nástrojů a organizačních opatření se totiž dle statistik rapidně zvyšují šance k odvrácení méně drastického řešení. Použitím ověřených postupů, vzniklých v minulých desetiletích především u vyspělých policejních sborů v zahraničí (především v USA, Kanadě a Velké Británii) tak zpravidla výrazně stoupá možnost úspěšného nekonfrontačního řešení. Ať již v praxi jde o rozmluvení sebevražedného jednání, propuštění rukojmího bez zranění či odvrácení použití síly ze strany policie. Základní znalosti krizové komunikace zde mohou být potřebným prostředkem k zamezení eskalace násilí a konečné ozbrojené konfrontace, kdy půjde o životy a zdraví všech kolem.
Kurzy organizované TRA jsou proto utvářeny tak, aby umožňovaly komplexní realizaci takových specifických a v mnoha případech velmi rizikových zákroků. Celá výuka směřuje ke komplexním modelovým situacím, kde je možné nabyté vědomosti prakticky aplikovat - od prvotních událostí, až k závěru takového zákroku:
Co je vlastně krizová situace?
Jde o momenty, vyvolávající značné psychické napětí, které se výrazně promítají do našeho chování. Takový konfrontační jev s sebou obvykle nese některé typické znaky. Z hlediska souvislosti s výkonem bezpečnostních činností si uveďme alespoň ty nejvýznamnější
* nutnost bezodkladně a adekvátně řešit věci pod časovým stresem a tíhou odpovědnosti, shrnuto do pojmu
NEODKLADNÉ ŘEŠENÍ a ČASOVÁ TÍSEŇ
* konání ozbrojené nebo vysoce agresivní osoby, shrnuto do pojmů ZBRAŇ a AGRESOR
* přítomnost vysokého nebezpečí jako je smrt, újma na zdraví, únos, apod., shrnuto do pojmu HROZBA
* častá nezbytnost součinnosti i jiných složek, jak PČR, tak i ostatních složek IZS
Pravděpodobné typy krizových situací
Jako nejčetnější varianty krizových situací, se kterými se může policista setkat, lze uvést zejména jednání s:
* agresivní, příp. i ozbrojenou osobou (ohrožující policisty nebo jinou osobu)
* sebevrahem ohrožujícím pouze sebe, nebo i své okolí (tzv. „rozšířená sebevražda“)
* osobou pod vlivem drog či alkoholu
* duševně nemocnou osobou
Mezi jedny z nejpravděpodobnějších scénářů, se kterými se mohou kupříkladu policisté „ve výkonu“ setkat a kde mohou být cíleně ohroženy životy okolních osob, např. patří:
* zoufalý čin kriminální osoby - které nevyšel připravený plán (např. nezdařené přepadení)
* domácí násilí – „vyřizování si účtů“ mezi členy rodiny, domácnosti či sousedy
Hlavní cíle krizové komunikace
Jak bylo uvedeno, není stejných situací. Z hlediska již zmíněných krizových variant by v podobných případech mělo mezi nejobvyklejší úkoly běžných policistů především patřit:
* odvrácení bezprostředního násilí, ochrana života všech přítomných osob
* příprava k neodkladnému zákroku, taktické vytvoření
nejoptimálnějších podmínek k případné nutné akci
* shromažďování informací potřebných pro možné dlouhodobější
vedení akce
* zakonzervování dosavadní situace a „hraní o čas“ do příchodu kvalifikovanějších a kompetentnějších sil a příprava na předávání případu týmu vyjednavačů
Jak dlouho vlastně
Jak jsme si již řekli, hlavním cílem programů krizové komunikace je tedy jakýsi návod, abyste byli schopní na „nějakou chvíli“ zastoupit školeného vyjednavače. Zkrátka zachovat situaci, alespoň tak jak je. Nebudeme zastírat, že to může být složité. Mimo jiné proto, že to může trvat poměrně dlouho. Jak? To se dá například celkem snadno spočítat ve virtuální situaci.
Dejme tomu, byli jste jako dvoučlenná hlídka kamsi rutinně vysláni (důvod – manželé se tam prý „zas perou“ a vyhrožují si). Po příjezdu, kdy čekáte tuctovou partnerskou hádku se ukáže, že nachytaný milenec leží na zemi rozbodaný v krvi a nepříčetný manžel drží ženu s kuchyňským nožem pod krkem. Zprvu tasíte své služební pistole a křičíte výzvy k položení zbraně, ty však nikam nevedou. Tak postupně raději přejdete ke klidnější komunikaci, protože zoufalý muž vyhrožuje, že už nemá co ztratit a co chvíli zabije nejen ženu, ale i děti. V té chvíli, dokud ještě nedojde k částečné stabilizaci, nepůjde asi hned na místě používat vysílačku (kolega vás nyní musí jistit a nebylo by ani vhodné „volat“ před osobou „v amoku“). Než se takticky poněkud stáhnete (a pokoušíte se o počátek vyjednávání), kolega se konečně uvolní a za rohem teprve zavolá – tedy nyní máte skluz možná tak cca 10 minut. Operační důstojník (kterému jeho kolega bude dávat nejméně 5 minut podrobné informace) předá zprávu na speciální jednotku (to může zabrat dalších cca 5 minut). Poté se obvykle čeká na souhlas vedení správy o vyslání speciální jednotky. A pak možná dalších cca 20 minut se může shánět kvalifikovaný vyjednavač (bereme, že je v té chvíli dostupný na telefonu a je v reálném dosahu) – tedy dalších 10 minut. Potom jeho samostatná cesta na místo (bereme, že událost je např. v Praze) - což může dělat tak 40 min. Střízlivý odhad celkového skluzu je tedy celkem kolem hodiny a půl. A to v poměrně ideálním případě. Bez toho, že bychom brali v úvahu časté neprůchodné dopravní zácpy v městě, pravděpodobné faktory dovolených, svátků, nočních hodin, příp. i nedostupných mobilů, atd. Bez bloudění posil při hledání místa události a malé dostupnosti lokality (např. chata v lese za městem). Každý ať si koneckonců sám nyní představí, jak dlouho by musel za těch nejnevýhodnějších okolností na místě „fungovat“ doopravdy…
Projekt krizové komunikace TRA čerpá především ze studijních skript pplk. Mgr. Pavla Černého „Komunikace v krizových situacích pro řadové příslušníky služby Pořádkové policie“, které vyšly v rámci Ministerstva vnitra roku 2007. Právě tato rezortní učebnice se pak následně stala základním materiálem pro tvorbu prvních pilotních programů krizové komunikace, a to nejen u Policie ČR, ale i u některých městských policií.
Tyto speciální kurzy TRA jsou zpravidla koncipovány jako dvojdenní. Zde absolvent kurzu načerpá základní teorii, kterou pak prakticky ověří pomocí metod integrovaného výcviku. V průběhu tohoto intenzivního školení se zaměřujeme i na zvláštní okolnosti, které mohou významně ovlivňovat způsob krizové komunikace - sebevražedné jednání, duševní onemocnění a vliv alkoholu a drog. Detailně jsou probírány i varianty vhodných a nevhodných reakcí v krizové komunikaci, které mohou být dle zahraničních zkušeností v praxi nejfrekventovanější. Následně se pak probírají i některé další varianty možných událostí např. policista v roli rukojmího. Vše je vedeno interaktivní neotřelou formou, výuka na konci graduje v specializovaných modelových situací, které jsou realizovány velmi reálným způsobem a s pomocí těch nejmodernějších výcvikových prostředků – např. cvičného služebního systému FX Simunition. Vzhledem k obsahu je tento program určen výhradně pro příslušníky oficiálních ozbrojených složek a strážníky městských policií.
Cena kurzu pro skupinu 10 – 12 osob: 15 000,- Kč (600 Euro)
Pozn.: Uvedená cena zahrnuje pouze úhradu přípravy a výuky vedené jedním lektorem a zapůjčení případných pomůcek. V ceně není zahrnuta doprava nad 100 km, ubytování lektora a zajištění prostoru, vhodného pro realizaci školení (tyto detaily jsou zpravidla předmětem dalšího jednání).
