Postřelený kolega, který právě inkasoval několikanásobný zásah, se zmítá bolestí na zemi. Z velké rány na stehnu mu všude kolem stříká pulsující krev. Jiný se právě během zákroku v jedné z drogových varen nešťastně nadýchal jedovatých výparů z převržených chemikálií. Nyní se jeho respirace postupně zhoršuje a nakonec jeho kolegové snaží oddálit nevratný konec účinnou resuscitací. 
Opodál zase na zemi leží příslušník speciálního týmu, který se při lanových technikách zřítil z velké výšky. Padá do bezvědomí a na jeho holeni je vidět odpudivou otevřenou zlomeninu, která dost silně krvácí. Opodál zase ošetřují dalšího policistu, kterému byla jeho „měkká vesta“ prostřelena neúměrně silnější ráží. Na odhaleném hrudníku je vidět ošklivé zranění, které nasává vzduch. Všude kolem krev a zase krev. Nejsme však, jak by se zdálo, na místě nějaké kromobyčejné tragédie, provázené hromadnými oběťmi. Zmíněné scény jsou jen některými ze scénářů, které se zcela nedávno až velmi praktickou formou probíraly na jednom z dalších kurzů domácí Tactical Rescue Academy.
Zmíněná Akademie již za dobu své činnosti urazila poměrně dlouhou cestu a má u nás na „svém kontě“ již mnohé pilotní projekty, které byly zaměřeny převážně na policejní složky. Proč se ale tento původně čistě armádní systém stává stále více předmětem zájmu i ze stran bezpečnostních složek a v některých případech dokonce i hasičských sborů? Za prvé je totiž rozhodně se z čeho učit a za druhé, poznatky které celý program TCCC iniciovaly, byly totiž samy o sobě dost drahé. Jak již jinde zmiňujeme, stály totiž doslova zástupy životů v současných i předešlých konfliktech. Snad i proto si stále více nevojenských složek, zejména těch se speciálním určením, více a více uvědomuje, že střet není vždy jen o samotném boji. Tedy nejen o tom, co nejvíce umět prodávat pouze své konfrontační schopnosti, ale také disponovat jinými dovednostmi a znalostmi. A to též vládnout uměním čelit těm nejhorším následkům utrpěným v bojovém střetu. To v praxi znamená umět se v nejvyšší nouzi adekvátně postarat o kolegy, kteří měli při ozbrojeném konfliktu (ale i nebezpečném výcviku) méně štěstí, nebo bohužel tvrdě zaplatili své případné chyby. Důvody trendu zlepšování na poli výuky neodkladné pomoci jsou tak stále zřejmější. U nás, jako všude po světě. Ruku na srdce, rozhodně se o mnoho lépe jde někam, kde po vás asi někdo bude střílet, pokud víte, že se kolegové jsou o vás schopni se dobře postarat. To si u spousty jednotek v současnosti stále více uvědomují. U vojáků i u policistů. Jak v tažení proti terorismu, tak v boji proti kriminalitě se následně nemusí platit ceny vůbec nejvyšší. Věcí, na kterou si žádná moderní demokratická společnost asi jen tak nezvykne, jsou až moc časté státní pohřby a to, že mnohé děti zůstávají někde doma osiřelé. Stranou pak nestojí ani politické dopady „hromadných ztrát“, které mohou dokonce stát i „hlavy“ vlád. A jelikož je odjakživa vše současně i o penězích, nakonec lze vždy i pragmaticky zmínit i ekonomickou stránku věci – výcvik každého z příslušníků ozbrojených složek rozhodně něco stojí a u elitních útvarů pak se náklady rapidně násobí - dle některých výpočtů šplhají doslova do milionů. To se pak již skutečně vyplatí investovat do nejpokročilejších forem urgentní první pomoci a do nejnovějších pomůcek.
Pomocník pro reálný výcvik
Otázkou ale také je, jak tento systém vhodně předávat. Tedy jakým optimálním způsobem tyto postupy vyučovat. Podobné kurzy jsou totiž náročné nejen na schopnosti a zkušenosti vyučujících instruktorů a míru materiální vybavenosti. Jde také o to, jak zformovat takový výcvik, aby co nejvíce odpovídal reálnému pojetí a dostatečně připravoval jak po stránce dovednostní, tak i po psychologické. Absolventi by zde měli být co nejopravdovějším přístupem uvykáni na momenty, které by ve skutečnosti byly obrovskou zkouškou pro všechny zúčastněné. V ozbrojených US složkách se pro obdobné kurzy tzv. „lifesavrů“, tedy o něco lidověji „armádních mediků“, proto užívají zcela ojedinělé pomůcky. Jde o speciální maskovací sady, které nedávno jako zatím velmi nedostupnou věc začaly být k dispozici cestou autorizovaného zástupce. Firmou Helago, se kterou v této oblasti Akademie velmi těsně spolupracuje. Jde se vlastně o jakýsi důmyslný simulátor pro výrobu velké škály nanejvýš naturalisticky vyznívajících poranění. Díky těm je možno až překvapivě dokonale imitovat podobu osob v rozličných „velmi nepříjemných“ událostech. Takové příslušenství při výuce postupů TCCC dokáže skvěle napodobit impulz pro následnou činnost – tedy snadno, rychle a co nejreálněji vytvořit zraněnou osobu. Jedná se o jakýsi komplexní kit, který nápadně připomíná velký kosmetický kufřík. Obsahuje jak velmi jednoduše připevnitelná poranění - např. otevřené zlomeniny, průstřely, bodnutí, amputace, tržné rány, odřeniny, popáleniny či vyhřezlá střeva. Ty jsou navíc zpravidla uzpůsobené tak, že po spojení se zásobníky umělé krve jsou schopny nanejvýš opravdově napodobit silná tepenná krvácení. K dispozici jsou dokonce i nasazovací obličeje, které dotvoří představu, jak vypadá člověk v šoku či s ošklivě ustřelenou čelistí. Nebo zas přípravek, který po aplikaci na hruď dává představu o vzduchu nasávajícím pneumotoraxu. Zbytek dojmu poté již dotvoří jednoduché barevné dolíčení a pak také některé „vychytávky“, jako kupříkladu střepy skla zabodnuté v těle, atd. Samozřejmě, dobře nalíčení figuranti vznikali i v minulosti, a to většinou cestou naprosto improvizovaného líčení, které však vyžadovalo nemalou dovednost, bylo dost pracné, trvalo neúnosně dlouho a po akci byl přitom výsledek zpravidla již nenávratně zničen. Zde u nových sad, které jsou vlastně jakousi bleskovou „fabrikou na zraněné“ po akci stačí vše sejmout, opláchnout a za chvíli se zkrátka může jet zas dál… Při výcviku bude mít sotva někdo čas na několikahodinovou přípravu, jak tomu bylo při zdravotnických akcích kříže kdysi – zde se zkrátka vše jen pověsí, nalepí a popřípadě jen následně zalije snadno zhotovitelnou krví. A jde se ihned na věc. Vše takříkajíc „na klíč“ a přitom modelová situace vyznívá maximálně reálně. Čas zkrátka stojí peníze, a to nepochybně platí i ve výcvikovém sektoru. Více informací na www.helago.cz
Tak už jen připravit „zraněné“ a jde se na to…
Právě se chystá první „pracoviště“. Nasazovací manžeta s vstřelem a výstřelem je schopna i chrlit krev, tak jako ve skutečnosti.
Specialista z NPC to právě v simulované akci „schytal naplno“. Kolegové se zde ze všech sil snaží zastavit masivní krvácení z končetin. Vstřel jednoduše nalepený na hruď vyhlíží, až z toho někomu může být skutečně „šoufl“…
Nyní po ošetření zásahu na prsou ještě osobu opatrně otočit tzv. „Log-Rollem“ a zjistit, zda rána nevyšla druhou stranou…
Vytvořit opravdu ošklivě vyhlížející otevřenou zlomeninu je s novými přípravky doslova dílem okamžiku. Poučený figurant následně křičí „bolestí“ při každém jen o trochu méně šetrném pohybu.
Člen týmu, řádně dolámaný během nešťastné kolize při výškových pracích je nyní již pečlivě imobilizován a nachystán k nelehké evakuaci ze značně nepřístupného terénu.
Make-up trochu jinak. Tzv. cyanóza, tedy typické zmodrání určitých partií obličeje, nevěstí pro záchrance nic dobrého…
Pro podobné případy umělé ventilace nezbytné resuscitace či je nutné si také vyzkoušet i užívání speciální techniky, zde křísícího přístroje Meva Satun Oxi.
Horečná příprava závěrečné komplexní „modelovky“, kde se má co nejlépe aplikovat vše z předchozí dílčí výuky TCCC. „Pořezané“ ruce policisty svědčí o zoufalé obraně. Ta nedokázala ovšem zabránit fatálním bodnutím v oblasti hrudi a řezné ráně na břiše s vyhřezlými střevy.
Ovšem pachatel stačil být střelbou ze zbraně policisty „v civilu“ ještě účinně eliminován. Inkasoval průstřel hrudníku, paže a dolní končetiny. A vše tedy může začít…
Nastal čas nula. Zadání: Speciální tým NPC, který má provést zatýkací akci v bytě nebezpečného drogového dealera, právě čeká na návrat svého kolegy, vyslaného na poslední průzkum místa zákroku.
Dunění výstřelů uvnitř a zoufalé volání služební radiostanicí odstartuje tzv. “nouzovou variantu” chystané operace. “Jdeme! Tým vpřed!”…
Následuje opatrné přiblížení se vzájemným krytím. Zasažený pachatel je nyní jištěn pod hlavněmi samopalů. Stejně jako jeho dosud nepropátraný příbytek.
Zatímco je celý, dosud nezabezpečený prostor dokonale kryt jednou částí zásahového týmu, druhá skupina se snaží o poskytnutí neodkladné efektivní první pomoci. Jde o nemalou zkoušku jak probíraných postupů, tak i vzájemné kooperace.
Pohled na zkrvaveného kolegu není nijak vábný. Všichni se nyní snaží naplno „prodat“ z TCCC co načerpali v minulých dnech. Ze všech sil se snaží udržet jednoho ze svých při životě. Bohužel vědí, že díky své nebezpečné profesi už možná zítra mohou podobnou věc dělat „naostro“.
I pachateli, který je v hlubokém bezvědomí, se dostává náležitého urgentního ošetření. Krev, stříkající z porušené tepny je zastavena pomocí „turnicatu“. Průstřel na hrudníku je brzy zalepen.
Následuje transport kolegy, kterému byly alespoň základně zajištěny životní funkce. Nyní jej rychle odtransportovat z této dosud velmi nebezpečné zóny, která by byla pro běžné zdravotníky neúnosným rizikem. Pokud se zraněný policista v tomto stavu dostane ven k sanitce, mělo by již být snad vyhráno….